Léčba ischemické choroby dolních končetin (II.)

Pacient odchází do domácího ošetřování 6.- 9. den po operaci, dlouhodobě užívá léky zamezující shlukování krevních destiček tzv. atiagregační léky ze kterých je nejčastěji užívána kyselinu acetylosalicylová. Po zhojení operačních ran je velmi vhodná chůze pro zvýšení průtoku krve končetinou, dostatek tekutin a doživotní absence kouření. Vykouření i jediné cigarety způsobuje reflexní zúžení tepen zásobujících končetinu a dochází ke snížení průtoku zhotoveným bypassem. Tento stav může vést k uzavření cévní rekonstrukce a ohrožení končetiny nemocného.

Je třeba si uvědomit, že operace neřeší příčinu onemocnění - aterosklerózu, ale pouze její důsledky vedoucí k uzávěru tepen, proto pacient musí důsledně a celoživotně dodržovat léčebná, režimová a dietní opatření. Pravidelné ambulantní kontroly odhalí zhoršování příznaků onemocnění a včasná léčba dokáže odvrátit nevratné postižení tkání dolních končetin končící amputací.

U diabetiků jsou projevy ICHDK dlouho němé, často se tvoří tkáňové defekty v oblasti chodidla i na zdánlivě dobře prokrvené končetině. Proto je nutné končetiny častěji prohlížet, a to nejen při lékařských kontrolách, ale měli by tak činit sami pacienti nebo jejich blízcí. Je nutné dobře hodnotit přítomnost zarudnutí, ztrátu ochlupení, nekvalitní růst nehtů, chladnou a suchou kůži, léčit praskliny na kůži, plísňová onemocnění se zaměřením na meziprstní prostory. Včasná diagnóza stanovená cévním chirurgem, správná léčba a průběžné sledování stavu cév je pro osud nemocného a jeho končetiny rozhodující.