Operace křečových žil nebolí

Každého druhého až třetího Čecha trápí křečové žíly.

Lidem kvůli nim nohy otékají a v noci je budí křeče v lýtkách. "Potíží je může zbavit šetrná ambulantní operace křečových žil, která je bezbolestná. Pacienti se také nemusí obávat dlouhodobé pracovní neschopnosti, rychle se po zákroku vrátí k běžnému způsobu života." řekl cévní chirurg Karel Beneš, který má dlouholetou praxi na kardiochirurgických klinikách v Hradci Králové a v Praze.

Lidé podle něj často operaci křečových žil oddalují, protože mají obavy z bolestivého zákroku a z velkých hematomů. Ze svého okolí vědí, že po klasické operaci žil jsou lidé několik dní upoutáni na lůžku, užívají léky na bolest a pracovní neschopnost často dosahuje až jednoho měsíce. V současné době však již klasickou operaci žil nahrazují speciální nitrožilní metody - operace pomocí laseru nebo radiofrekvenční energie. "Používají se více než deset let a stále se úspěšně zdokonalují," řekl lékař Beneš.

"Při léčbě křečových žil mohu také pomoci vhodná homeopatika, která se velmi osvědčila v úlevě od nepříjemných příznaků u křečových žil nebo po chirurgickém výkonu a sklerotizacích." dodává lékař Beneš.

Beneš patří mezi jedny z prvních chirurgů v republice, kteří svým pacientům mohou nabídnout operaci křečových žil pomocí nového přístroje, který pracuje systémem Celon Lab Precision. "Křečové žíly jsou uzavřeny zevnitř pomocí radiofrekvenční energie vyzařované bipolární sondou, která pracuje obdobně jako mikrovlnná trouba na základě vysokofrekvenčních elektromagnetických vln." řekl Beneš.

Lékaři zavedou sondu do žíly v oblasti kotníku. Když ji pak postupně vytahují, přenáší na žilní stěnu indukovanou tepelnou energii v rozmezí 60 až 80 stupňů Celsia. "Žíla se okamžitě smrští a zataví a nastane požadované přerušení krevního toku." uvedl Beneš. V pooperačním období se žíla přemění v pruh vaziva.

Zákrok trvá jednu až dvě minuty, je nebolestivý a provádí se ambulantně.

Sonda radiofrekvenčního přístroje má nízkou pracovní teplotu, která je desetinásobně nižší než u laserové operace. "Narozdíl od laseru, který má pracovní teplotu až 800°C, nedochází k tepelnému poškození okolních tkání, nervových vláken, podkoží a kůže. Speciální zakončení sondy umožňuje rovnoměrné působení energie a uzavírání žíly s větší přesností." řekl chirurg.

Další výhodou je automatická kontrola účinku sondy pomocí zvukového signálu. Operatér reguluje rychlost vytahování sondy podle výšky signálního tónu, který se po uzavření žíly změní. "Na rozdíl od běžné operace, při které je povrchový žilní kmen z končetiny vytržen, je uzavřená žíla při nové metodě zachována," řekl Beneš.

Radiofrekvenční uzávěr žil je bezpečná a šetrná metoda a pacienti ji dobře snáší. Po operaci nevznikají větší hematomy, pacient vstává z lůžka krátce po výkonu, necítí bolest a může se rychle vrátit k běžné pracovní činnosti. Snižuje se tak i riziko hluboké žilní trombózy a přenosu nemocniční infekce.

Kromě hlavního žilního kmene bývají postiženy i jednotlivé žilní přítoky. "K jejich odstranění používáme jemnou operační techniku miniflebektomii, při které křečové žíly odstraňujeme speciálními nástroji z drobných vpichů o velikosti dvou až tří milimetrů. Vpichy není třeba sešívat." uvedl Beneš.

Operaci křečových žil radiofrekvenční metodou zatím zdravotní pojišťovny nehradí. Podle Beneše však finanční nároky nejsou přehnaně vysoké a nepřesahují u pacienta finanční ztrátu, která nastává při tří až čtyřtýdenní neschopnosti, jež je běžná po klasické operaci křečových žil.