Sklerotizací proti malým žilkám
Tato ambulantní metoda je rychlá, nevyžaduje pracovní neschopnost a dá se opakovat. Při této metodě se nitrožilně podává sklerotizační roztok, který způsobuje po následné kompresi elastickými punčochami jejich zalepení. Před touto léčbou musí být vyšetřen povrchový žilní systém, při postižení hlavních žilních kmenů je malá naděje na trvalý úspěch léčby. Skleroterapie nejčastěji používá jako doplňková léčba po operaci křečových žil.
Účinná látka se aplikuje do lokálních či recidivujících varixů a spojek, ale dominantní postavení má tato metoda u malých síťovitých a metličkovitých varixů. Metličkovité varixy jsou malé tenké žilky ležící povrchově v podkoží. Ačkoliv jsou tyto drobné žilky napojeny na velký žilní systém, nejsou jeho podstatnou anatomickou, ani funkční součástí. Je mnoho faktorů, které mají vliv na tvorbu těchto malých žilek, jako je dědičná dispozice, těhotenství, hormonální a váhové změny, druh zaměstnání a aktivity spojené s dlouhým stáním, a používání některých léků. Nejvíce zákroků je prováděno u žen mezi 30. až 60. rokem věku. U některých se objevují metličky již ve věku do 20 let. Léčba není vhodná v těhotenství a v době kojení. Některé metličky, které se objeví v těhotenství, mohou do 3 měsíců po porodu zmizet. Léčba není vhodná pro ženy v 1. trimestru a po 36. týdnu těhotenství, u pacientů s bronchiálním astmatem, alergií na sklerotizační látku nebo se závažným onemocněním tepen dolních končetin.
Sklerotizace může zlepšit vzhled končetiny. Je však nereálné věřit, že všechny postižené žilky po léčbě kompletně zmizí. Po každé sklerotizaci budou žilky světlejší, optimálního výsledku je většinou dosaženo po dvou i více zákrocích. Sklerotizací jsou léčeny pouze žilky, které jsou vidět, tato metoda není prevencí proti vzniku nových žilek v budoucnu.
Provádí-li se sklerotizace odborně komplikace nenastávají. Nejčastější kosmetickou komplikaci jsou pigmentové skvrny, které přetrvávají několik měsíců a objevení červených žilek v okolí plochy, která je léčena, což vyžaduje další aplikaci sklerotizačního roztoku. Po výkonu mohou být několik týdnů na dolních končetinách drobné modřinky nebo zarudnutí, které se vstřebají. Tato metoda prováděná ambulantně v ordinaci lékaře je relativně rychlá, trvá 10 - 30 minut. Sklerotizační látka se aplikuje do nejmenších žilek ve formě tekutiny, u větších žilek se provádí pěnová (foam) sklerotizace, kdy se do žilky aplikuje stabilní pěna vytvořená mixováním sklerotizační látky se vzduchem, pěna je delší dobu v kontaktu se žilní stěnou je lépe uzavřena. V každém 3 - 5 cm úseku žilky je proveden 1 vpich, během jednoho zákroku je provedeno více vpichů.
Po aplikaci látky je na místo přiložen kompresivní tampon, který je upevněn ke kůži úzkou náplastí. Během aplikace účinné látky bývá cítit jemné pálení. Aplikační jehlička je velmi jemná, účinná látka není dráždivá, proto je bolestivost minimalizována. Vleže jsou přes tampony nasazeny kompresivní punčochy, které jsou poté nošeny nepřetržitě několik dní, tampony se odstraní druhý den ráno a končetiny se mohou osprchovat. Po výkonu je doporučena čtvrthodinová chůze, která je prevencí postižení hlubokého žilního systému účinnou látkou. Po sejmutí kompresivních punčoch se vzhled končetin bude zlepšovat postupně. Modřinky a zarudnutí zmizí během l měsíce. Možné pigmentové změny mohou být odstraněny speciálním laserem, samovolně vymizí až za několik měsíců. Ačkoliv několik týdnů nelze nosit oblečení odhalující dolní končetiny, není běžná aktivita sklerotizací limitována. Není vhodné dlouhé sezení a stání, běhání či namáhavé cvičení. Další sklerotizace může být provedena na stejné dolní končetině nejdříve za 2-3 týdny od prvního zákroku.
Ačkoliv se sklerotizací odstraní viditelné žilky, je důležité připomenout, že není prevencí proti objevení se dalších žilek, neboť tato metoda léčí pouze příznaky, a ne podstatu onemocnění, kterou je vrozená nedostatečnost žilní stěny, která způsobuje zvýšený tlak v povrchovém žilním řečišti.